Lidé jsou vlastně neskutečně věřící a nejvíce tíhnou k tomu, co neumí vysvětlit.

Recenze

Barevné údolí. Jaro, Léto, Podzim, Zima. Pochodně, které udávají přírodě řád. Jakmile přijde jejich čas, pod rouškou magie se se svými zvířecími dušemi vydají z Údolí mezi živé a krajinu přikryjí hávem svého ročního období. Zní to jako pohádka? Jistě.

Akorát že vůbec.

Stáří je složité, smrt nahánějící strach. Zima o tom ví své. Bojuje o každou další chvilku na tomto světě a je ochotná udělat cokoliv. Léto se stále zmítá v nesnášenlivosti k Jaru, která už se s magickým osudem stačila – více méně – smířit, po svém. Chudák Podzim netuší, co se kolem něho děje…

Svět živých se mezitím potýká s vřícími náboženskými změnami, od pohanství ke křesťanství. A přechod to není vůbec jednoduchý. Naopak, je krutý. Plný bolesti, krve, strastí i ztrát. Osada, donedávna chráněná slibem samotného krále, se bude muset postavit blížícím se změnám čelem. Bojovat za přežití i vlastní existenci. Ale hlavně za budoucnost.

Tiša i všichni starší to ví. Jsou si vědomi, že jejich děti nemohou být hrozbám okolního, k pohanům ne zrovna přívětivého světa vystavováni bez schopnosti bránit se, proto je čeká drsná zkouška dospělosti. Obzvlášť když se mezi nimi skrývá někdo důležitý…

"Jak stárnu, připadá mi, že se můj strach vůči světu a jeho nástrahám neúměrně zvětšuje."

Už od začátku je jasné, že Nikol Wolfová se v psaní neskutečně posunula. Text krásně plyne, stylistika se vytříbila a dialogy, okořeněné peprnějšími výrazy a drsnou mluvou, působí svěže, uvěřitelně a vyspěleji než v předchozích částech. Gradace prozatím nejdelšího dílu je postupná, zpočátku pomalejší, zaměřená spíše na poznávání tradice v osadě, kde Tiša žije, a na rozplétání vztahů mezi pochodněmi, nabírá však na tempu a konec je doslova prošpikovaný jedním překvapením (nebo šokem, chcete-li) za druhým.

Hlavní dějové linie vyprávěné z pohledu Tiši a Jara jsou protkané vstupy jiných postav, které se postupem času propojí a nabydou na důležitosti. S jednotlivými charakteristikami si spisovatelka vyhrála, nikdo nevyznívá ploše či černobíle. Věřím, že takový nájemný zabiják lomeno mamánek pobaví.

Stejně jako v předešlých dílech je i zde citelná láska k přírodě, životu i svobodě, dále mocné mateřské pouto. Nechybí ani různé legendy či příběhy, které pomáhají blíže poznat slovanskou mytologií inspirovaný svět, jenž autorka stvořila.

"Vědění je zbraň.

Zbraň je síla."

Ve třetí části Předurčených se výrazněji stírá hranice mezi magickým Barevným údolím a surovým světem lidí. Mezi smrtelníky se pohybují potomci nadpřirozených bytostí a pochodně čelí trpkostem lidství víc, než si byly kdy ochotné přiznat. Jejich charaktery čelí změnám, strachům i touhám, koho jste v předešlých dílech nenáviděli, najednou nebude působit tak černobíle, a koho jste si oblíbili, náhle uvidíte v jiném světle. Jak se mění svět kolem hrdinů, oni se mění s ním.

Série Ti předurčení má rozhodně vzestupnou kvalitu. Díl od dílu je propracovanější, temnější, akčnější i dramatičtější, je napínavé čekat, co si na nás Nikol Wolfová, autorka a zakladatelka nakladatelství Brk, přichystá v dalším. Osobně se na pokračování těším a jsem zvědavá, jak se hrdinové s nastolenými osudy popasují.