Rudá jako rubín je prvním dílem YA trilogie Drahokamy od německé spisovatelky Kerstin Gierové (*1966). Jedná se o kouzelný příběh plný lásky a trablů, ale hlavně je o cestování časem.

Dostat se ke knize tak o 10 let dříve, určitě bych ji vnímala o mnoho lépe, vždyť se na Databázi knih těší krásným 89 %. Teď, těsně před třicítkou, ji však beru spíše jako nezáživné holčičí čtení plné vtípků, kterým jsem se bohužel nezasmála...

Mladším čtenářkám Drahokamy ale asi doporučuji – jistě v tom naleznou ono opěvované kouzlo. Já už si zbytek raději dokoukám ve filmovém zpracování.

Rudá jako rubín (K. Gier)

Gwendolyn je na první pohled obyčejnou šestnáctiletou dívkou, ovšem s neobyčejnou rodinou a zvláštním rodinným tajemstvím – jejich ženská linie dědí prazvláštní gen umožňující těm vyvoleným cestovat v čase.

Touto "vyvolenou" se má bez jakýchkoliv pochyb stát Gwenina sestřenice Charlotte, kterou na toto poslání učí snad odjakživa. Jaké je pro všechny překvapení, když se při jednom ze svých malátných stavů časem nepropadne ona, ale obyčejná a věčně přehlížená Gwendolyn. Ukáže se totiž, že se narodila o den dřív, než jak její matka tvrdila – stejně jako Charlotte. V den, který určil samotný sir Isaac Newton jako speciální právě pro předání časocestovacího genu.

Toto odhalení překvapí nejen Gwen a její rodinu, ale i Gideona, který byl Charlotte celé roky po boku a společně se učili svému cestování. Jak pak může vedle sebe přijmout tak nezkušenou středoškolačku, která nedá dohromady větu v cizím jazyce?

"Dvanáct sloupů zámek času nese.

Dvanáct zvířat vládne říši.

Orel stoupat připraví se.

Z pětky klíč i základ čiší.

Tak v kruhu dvanácti dvanáct dvě jest,

a sokol přibude coby sedmý, přesto tři je jeho čest."

(Z tajných zápisků hraběte Saint Germaina, str. 71)

Kerstin Gierová je u nás oblíbená především díky sériím Drahokamy a Stříbrná kniha snů. Nedivím se – po přečtení Rudá jako rubín musím říct, že autorka píše čtivě a jednoduše. Příběh není nikterak složitý, plyne a snadno se čte. Věřím, že kdyby mi bylo tak o 10 let méně, určitě bych si její knihy oblíbila – jakožto starší čtenářka je ale přenechám mladším a sérii (možná) dokončím díky filmovému zpracování, i když dle recenzí má být odlišnější oproti knižní předloze.

Nevadí, třeba to bude zajímavější.

Námět cestování časem jako takový rozhodně není špatný, jen to zpracování dle mého poněkud pokulhává. Po dočtení mám pocit, že jsem se toho moc nedozvěděla, jak a proč to tak funguje, informací se mi dostalo jen poskrovnu a upřímně mě nezaujaly natolik, abych se pustila do dalších dílů.

Podobně rozpačitá jsem u samotného děje – nepřijde mi, že by se tam toho stalo tolik, aby to zabralo přes 300 stran. Upřímně jsem se místy dost nudila a vtípky, které trousila Gwen a její přátelé, mi přišly dost... no, nevtipné, často působily "na sílu". Stejně tak nudné (a mnohdy i zbytečné) mi přišly dialogy.

Nejhůř ze všeho jsem ale nesla milostnou linku. Vůbec jsem nepobrala, jak se z toho "hate" stalo to "love". Vztah mezi Gideonem a Gwen (mimochodem, rozhodně bych jí netipla šestnáct, ale tak o tři roky míň...) neměl vůbec žádný vývoj, žádnou jiskru, ale najednou tam byl. Vznikl v podstatě z ničeho. Nejdřív ji nesnáší, pak jí dává pusu?...

Vlastně ani s postavami jako takovými jsem se při čtení nedokázala sžít. Jak už jsem napsala výše, Gwendolyn mi nepřišla "úměrná" svému věku – trochu ukňouraná, sem tam rádoby "vtipná"... Gideon arogantní a nesympatický, rozhodně nechápu ten "hype" kolem jeho postavy.

"Čas je řeka, s Rubínem začátek i konec nás čeká."

(str. 103, 118)

Navzdory tomu všemu nevyužitému potenciálu je kniha nadměrně dobře čtivá, v čemž vidím její ohromné plus. I přes to, že se mi příběh nelíbil, nad dialogy jsem protáčela panenky a nad milostným "vzplanutím" jen zírala s pootevřenými ústy, jsem ho dočetla. A vcelku rychle.

Autorka bezpochyby psát umí – ovšem nevěřím, že starší čtenářky si z knížky odnesou víc než kýžené odpočinkové čtení, u kterého se nemusí moc přemýšlet.

Rudou jako rubín opravdu doporučuji spíš mladším čtenářkám, řekla bych tak maximálně do 20 let. Pro nás starší již existují propracovanější a "vyspělejší" příběhy, tohle je spíš pohádka pro dospívající. :)