Kouzelná pohádka plná magie, démonů a obživlých knih.

Kouzla rodu Thornů jsou dalším fantastickým příběhem plným magie a romantiky, zaměřeným především na mladé čtenářky. Zaujmou slibnou anotací a poutavou obálkou. Ačkoliv jsem se zařekla, že podobné tituly, kolem nichž se strhne "velkolepý humbuk", přestanu vyhledávat, ani tentokrát jsem neodolala.

A rozhodně nejsem zklamaná.

Hlavní hrdinka Elisabeth Scrivenerová již od narození vyrůstala v jedné z veleknihoven, které ukrývají tajemné a mnohdy nebezpečné grimoáry. Nejsou to obyčejné knihy - skrývají v sobě magii a oplývají vlastní vůlí. Tyto grimoáry dokáží ožít a některé dokonce přeměnit ve zlotvory. A s těmi rozhodně není radno si zahrávat.

Elisabeth celý svůj život zasvětila jedinému přání - stát se strážkyní veleknihovny. Jenže, jak už to bývá, cestu za snem jí překazí nečekané události. S osudem jí zamává příjezd obávaného černokněžníka Nathaniela Thorna a napadení veleknihovny, kdy se podaří jednomu z nebezpečných grimoárů uprchnout.

A ani v tomto okamžiku není vše tak, jak se na první pohled zdá...

"Ale ty jsi zůstala. A sobecky musím přiznat, že jsem byl rád - po ničem jiném jsem v životě tolik netoužil. Zatraceně. Ty nezvladatelná, zatvrzelá ženská. Přiměla jsi mě, abych přece jen něčemu věřil. A připadá mi to stejně příšerné, jak jsem si to představoval." 

Margaret Rogersonová nám v poutavém příběhu o obživlých knihách, prastarých kouzlech a veleknihovnách nabízí spoustu dobrodružství, zajímavé postavy a v neposlední řadě i notnou dávku romantiky. Nejedná se o jednu z těch zarytě drsných YA knih, které nám podsouvají syrovost a pochmurnost daného světa, nýbrž o milé a fantaskní vyprávění.

Autorčin styl psaní je milý, svěží a krásně odsýpá - navíc se jedná o "standalone", tedy soběstačný příběh, který nepotřebuje pokračování, aby dokázal vtáhnout. Nechybí notná dávka nápaditosti - ať se jedná o obživlé grimoáry, které se mohou přeměnit v běsnící zlotvory, nebo originální pojetí magie a vyvolávání démonů.

Některé postavy jsou sice přímočaré a romantická linka jednoznačná, to ale neubírá na čtivosti - ba naopak. Elisabeth se potýká s několika předsudky, týkajících se obzvláště čarodějů, a její vztah k Nathanielovi se vyvíjí postupně. Čtenář má tak chuť dozvědět se, kdy k tomu kouzelnému okamžiku konečně dojde.

"Já tě taky miluju."

"Díkybohu. Myslím, že neopětovaná láska by nebyla nic pro mě. Musel bych začít psát poezii."

Navíc je snadné si oba hlavní hrdiny velmi rychle oblíbit. Elisabeth je cílevědomá mladá dívka, které nechybí odvaha a na rozdíl od jiných hrdinek netrpí neduhem neustálého kňourání a stěžování si. Vedle toho Nathaniel je sice trochu arogantní a sarkastický, zároveň však obestřený tajemnem a na všechny strany srší vtipem.

Zajímavý byl také Silas - Nathanielův rodinný démon. Jako jediný nebyl tak přímý. V jednu chvíli ho milujete, v té další tajíte dech, zda je opravdu takový zloduch.

Jediný, kdo mě trochu zklamal, byl hlavní záporák. Neslaný, nemastný, že i jméno se mi podařilo zapomenout...

"Každá ta kniha měla duši. Mnohé z nich byly několik staletí staré a nenahraditelné. A některé poprvé od doby, kdy byly stvořeny, okusily svobodu - jen minuty svobody - po celoživotním vězení. Ale přestože dávaly svůj život, zpívaly."

Kouzla rodu Thornů jsou nabité akcí a dobrodružstvím, Elisabeth se na své cestě potýká s mnohým nebezpečím, přesto zde nenarazíte na záplavy krve a špíny, jíž jsou dnešní YA knihy protkané. Čtení je to krásné, milé a originální - za mě jeden z nejhezčích YA příběhů, které se mi v poslední době dostaly pod ruce.

Takže rozhodně #doporučuji.